Moji milí

2. 01. 2019 4:40:59
přátelé, kolegové a krajani. Projevy k uplynulému roku byly tři, jeden lepší než druhý. Ten Kuberův byl ten lepší. Návod prezidenta sjednotitele jak ještě více rozervat společnost a poučení zaměstnance ANO o demokracii neberu.

A protože tři jsou málo dovolte mi, abych přidal ten svůj. Takovou spíše obecnou úvahu.

V poslední době se nám tady objevil jeden takový nešvar. Spousta lidí si myslí, že když bude ostatní poučovat, ponižovat je a pomlouvat, že si tím rozšíří vlastní intelekt o jednu další komoru. A tak se dozvídáme, že naše rodná země je malý dvoreček, takovej zaprděnej rybníček, že my sami degenerujeme a měli bychom se lecčemus přiučit v pokročilé Indii (to jsem opravdu zde na blogu četl), že jsme rasisté, xenofobové a nicnechápající "křesťánci", nenávistivci, mamonáři, chamtivci, kteří jdou jen po penězích, otupělí konzumním životem. Že naše děti jsou hloupé, neduživé paňáci bez špetky cílevědomosti. Že jsme si zničili lesy, louky, žita lán, támhle pán a pod ním kmán. Že jsme se jeden druhému odcizili, rozkradli si republiku a bůhví co ještě si můžete o sobě číst.

Nejmarkantněji toto poučování vystupuje v době vánoční. To hned každý přispěchá s převratnou poučkou o tom, že hlavně zdravíčko a pohodu, které si za peníze nekoupíš, a že nejlepším dárkem je být spolu a taky nějaká ta láska k tomu, samozřejmě. Zajímavé je, že ti stejní akademici jsou potom před Silvestrem spatřeni kterak táhnou z Kauflandu čtyři igelitky narvaný jídlem, jako by jim od Vánoc narostl další žaludek navíc. A v lednu už stepují před šéfem se žádostí o přidání, láska neláska. To jen toliko k tomu zdraví, co si za peníze nekoupíš. Teda nevím jak vy, ale já budu raději multimilionář bez nohy, než dělník v cihelně se žloutenkou.

Ale zpět k těm hromůmbleskům z úvodního odstavce. Já si teda myslím, že jsme jeden z nejúžasnějších národů ve srovnatelném měřítku s jinými. Jsme pracovití, inteligentní, mírumilovní a velmi tolerantní. Naše děti jsou bezvadná, přičinlivá a slušná generace. Taková, jakou by jsme byli i my, být v jejich čase a botách. My nebyli ani lepší, ani horší. Každá generace je jen taková, jakou jí okolnosti dovolí být. A já jsem rád, že můžu vidět své děti vyrůstat právě v téhle době. Republiku jsme si nerozkradli, ale naopak za čtvrtstoletí postavili zpátky na nohy po tom rudém moru, který nás prožral až na kost. Jsme velmi přátelští a rozhodně upřímnější a vřelejší, než jsme byli v době komunistického hnoje, což byla taková útrpná hodina mezi psem, vlkem a vlastním svědomím.

Miluji obchoďáky a supermarkety, ty chrámy konzumu. Chtěl bych jednou vzbudit některého ze svých předků a přivést ho sem. Podívej se, prapraradědku, co všechno jsme, i díky vám, dokázali! Už nikdo netrpí hlady, nemocemi, zimou a bezprávím. A taky mi už nikdo nepředepisuje, co si mám myslet, komu mávat a jak mám mluvit. Jak mám třeba mluvit se svým Bohem, koho číst a s čím souhlasit. Jiní k tomu potřebují lepšoprezidenta, který jim řekne, koho poslouchat, koho uznávat a co si myslet. Je to vlastně takové rudě dialektické politické školení dob minulých, kdy vládce předepisuje svým tupým poddaným čemu mají věřit, protože oni nejsou schopni to vlastním rozumem rozlišit. Zkrátka miluji vlastní svobodu, konzumní způsob života a peníze, které jsou smyslem a cílem lidského konání už od dávnověků, ač se to mnozí snažili už mnohokrát tragicky vyvrátit. A i když vím, že za ty si zdraví a lásku fakt nekoupím, jak jsem byl již nesčetněkrát poučen, vždycky o tom budu s chutí polemizovat.

Na závěr mi dovolte vetknout jednu mou báseň. Protože to, jací jsme a budeme je jen o svědomí. O svědomí v každém z nás, kterému já říkám "mluvit se svým Bohem". Mluvit tak, jako by jsi seděl na druhé straně soudcovského stolu, musel se sám poslouchat a sám si to i uvěřit a odsouhlasit. A pak vydat rozhřešení.

SVĚDOMÍ

Přišel sám tenkrát s podvečerem
chvíli tam jen tak stál pak lehce zaklepal
plný otazníků, které my nepoberem
No tak pojďte dál, nestůjte tam na chodníku
Rukou jsem ho zval...
Seděl stydlivě smutně naproti v křesle
Jsem tu jen na pár chvil, abych se omluvil
šeptal potichu a sklesle
Jsem vaše svědomí a vím po hříchu
co jsem udělal...
Kde už jste dnes mohl být, dávno v cíli
a ne se všem jen omlouvat, nastokrát
a ti jiní? jací byli?
Samej podraz, podejtrát a těch žen
škoda je jen jmenovat...

Chvíli jsem ho sledoval a zprava lil půldecáky

Jen se mě ptejte pane dál, i já bych se ptal
vždyť na to čekám řadu let a vy myslím taky
Konečně se dozvědět, proč máte bradu vzadu
při vší té píli změnit svět
A těch roků čekání na to díky, na slušnost
v pocitu viny a nebýt zlý a jiný
to nejde přeci žít
Já to sám vím, kýve host
a proto jsem se přišel omluvit
pokárat se a tak
Já nalil další půldecák...

Slunce trhlo závěsy toho dne
a paprsky ranní jako panna po přijímání
tancovaly na dně flašky jako když dvě duše
vsadíš mezi drážky kuše
a dlaní vystřelíš je svobodné...

Autor: Petr Burian | středa 2.1.2019 4:40 | karma článku: 17.46 | přečteno: 491x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 138 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 24.95 | Přečteno: 497 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 463 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2303 | Diskuse

Bohumír Šimek

Je Babiš bezpečnostní riziko?

Mimořádná schůze sněmovny, tentokrát svolaná vládní pětikoalicí, které přetekl kalich trpělivosti, a která zvažuje riziková chování opozice, a opozice obviňující z bezpečnostního rizika vládu. Kdo má pravdu?

25.3.2024 v 18:15 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 650 | Diskuse
Počet článků 294 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1815

Ženatý, otec několika dětí, technik, nadšený amatérský psavec poezie.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...