Ujídá mi z mého prasátka

Koronakrize pomalu končí a podle dělného lidu je třeba zúčtovat s jeho skutečnou obětí a zároveň těmi, kteří jako jediní ostatním v nouzi nezištně a ze svého pomohli. S živnostníky. A rovnou jim šlápnout  na krk.

Fáze boje s virem by se daly definovat jako: 1. Naivní bezstarostnost. 2. Realistické vystřízlivění. 3. Hledání viníků. 4. Potrestání nevinných. 5. Odměňování nezúčastněných. My se právě nacházíme v té čtvrté fázi, ve fázi trestání.

Jak se celá ta anabáze vyvíjela, si pamatujeme dobře. Vláda zpočátku lhala, že se nic neděje, pak lhala, že se sice děje moc, ale my máme Babiše, takže je to v pohodě a kritika se nepřipouští. Potom přijala na návrhy opozice řadu opatření, což lid kvitoval s povděkem, aby vzápětí toho povděku sprostě zneužila a snažila se nás očúrat. Z čehož ji vyvedl soud jako malé štěně na dvorek. Dále si vláda ukradla všechny zásluhy na boji s virem pro sebe, aby následně vydávala totální chaos a svou neschopnost za hledání zlaté střední cesty.

Nekritičtí příznivci vlády si to pamatují zase takto: Vláda si v poklidu prožírá státní rezervy, když tu z ničehož nic, je zaskočena virem, který nikdo kromě světové zdravotnické organizace nečekal. Neklesla však pod tíhou situace, a to ani tehdy ne, když se na ni domácí výrobci roušek, testů a dezinfekce vykašlali a sehnala je jinde. Postarala se o všechny lidičky a to i když pečovatelské ústavy bědovaly že nic nemají k dispozici a padají na hubu, opozice jí házela klacky pod nohy a ona v tom zůstala úplně sama samotinká. Ano, i tu a tam škobrtla. Ale v tom přeukrutném kvapíku je to přeci přirozené a to by se stalo každému. Díky ní jsme se pak stali světovým lídrem v boji s koronavirem a palec nám obdivně zdvíhají i Číňani. Dokonce jsem asi pětkrát nezávisle na sobě četl názor, že zdravotnického materiálu měla vláda k dispozici tak málo proto, protože předchozí vláda jí ho dost nepřipravila. Hezká perlička. Když tedy pominu ten fakt, že předchozí vládou byla tahle stejná.

Ať to bylo tak nebo tak, přežili jsme. A kupodivu se nám nerozpadla ani ekonomika. A nezaměstnanost nevzrostla. Ba ještě v březnu, kdy byly povětšinou už uzavřené všechny provozovny a drtivá většina obchodů, naopak klesla nezaměstnanost pod 3%. Jak je tohle možné? Vždyť přeci efektem motýlích křídel cloumá s pracovním trhem kdejaký pád banky kdesi v Tramtárii, nebo nepatrné výkyvy úrokových sazeb. No, můžeme za to poděkovat někomu, kdo nás vlastními penězi podržel. Živnostníkům.

Prudký nárůst nezaměstnaných po uzavření drtivé většiny obchodů a všech restaurací by byl logický. Toho si byla vědoma i vláda a tváří tvář ohromným výdajům na dávky v nezaměstnanosti se rozhodla, že bude raději rovnou dotovat mzdy nezaměstnaných zaměstnanců. Zprvu se pokusila o primitivní podraz s tím, že bude dotovat 80% jen z hrubé mzdy. To by v praxi vypadalo takto: 22 000 hrubá mzda, vláda zatáhne 17 600kč. Ale zpátky vybere 4 110kč na dani a 9 900kč na odvodech, tedy souhrnně 14 010kč. Její čistý vklad je potom pouhých 3 590kč, což je pakatel oproti 13 200kč podpory v nezaměstnanosti + 1 067kč odvodů za ně do VZP. Zaměstnavatel potom v tomto modelu odvede ze své kapsy za nepracujícího zaměstnance vládě 11 880kč (včetně doplatku jeho mzdy). Hezká práce. Teď už víte, proč mluvím o primitivním pokusu o podraz.

Jenže živnostníci a opozice nejsou její voliči, kteří by ji skočili na kdejaký laciný špek z Agrofertu, a tak si vydupali alespoň oněch 80% ovšem ze superhrubé mzdy. V reálu potom živnostník zaměstnavatel zaplatí ze svého za zavřenou provozovnu a jednoho zaměstnance doma v tomto modelu při 22 000kč hrubého 5 896kč. Jen hospod je u nás podle Asociace restaurací a hotelů kolem 35 000. K tomu obchůdky, různé opravny, půjčovny, služby jako jsou kadeřnictví a lidé na ně napojeni, třeba rukodělná výroba. Kdyby jich bylo jen 200 000, což je podhodnocené číslo, a každý takový zaměstnával jen tři zaměstnance, můžete si to pronásobit onou fiktivní částkou bezmála šest tisíc a vyjde vám hezkých 3,6 mld. Tolik dali ze svého živnostníci na to aby zabránili zhroucení pracovního trhu. Vlastně dvakrát tolik, za měsíce dva. Tedy 7,2 mld. a ušetřili tak státu minimálně 2mld. na příspěvcích v nezaměstnanosti. Nezaslouží si naše klobouku smeknutí? Nezaslouží!

Rozhodnutím soudu o protiprávním přesunutí krizových opatření pod zákon o ochraně veřejného zdraví se rozproudila ve společnosti debata o případných náhradách za ztráty uzavřených podniků. A ejhle, ukázalo se, že ti, kdož běžně sají ze státního všemožné sociální dávky, že ti, kdož jsou státem finančně sociálně chráněni před jakýmkoliv zakolísáním své mzdy a dokonce i před svou vlastní blbostí, že tihle nepustí ano vorla. Nejčastějším zdůvodněním je, že to bude z našich daní. Ne že by živnostníci, kteří mají ve většině své provozovny zatíženy ještě půjčkami a musí doplatit horentní sumy za pronájmy nekrváceli, to se nezpochybňuje. Ale z našich daní prostě ne! A je šumák, že v době, kdy si mnozí z těchto schovávali své zobany pod rouškami, když jim stát z našich daní proplácel nemocenskou, nebo povolil neplatit dluhy a nájmy, že v té době prostě sáhli živnostníci do své peněženky a podrželi nás všechny. Prostě ne, nebude nám užírat z našeho prasátka. Dokonce jsem četl i takové neuvěřitelné zhovadilosti, jako že je dobře když jich pár krachne, aspoň se vzduch pročistí. Prakticky říkají, že klidně ať si jde táta od rodiny hodiť oprať do lesa, ale z mých daní pomoc ať nečeká. A jsou to většinou ti stejní hospodáři, kteří na návrh vlády na 200 mld. deficitu řeknou: tak jo. A na ten stejný návrh 300 mld. řeknou to stejné, ani okem nemrknou. Ale z našich daní prostě ne.

Zde pár takových bizarních mozkových výtvorů:

- Do kdy se necháme okrádat parazity kteří vytváří ceny stokrát dražší než nakoupili ,ale jen přijde problém tak už jako první žebrájí po státu...

- Chudáci OSVČ, žijí ve svých několika nemovitostech z ruky do huby, bez státní podpory by vyhynuli. Movitosti a auta posledních modelů odepsaná z daní ani nepočítám...

- Trochu se těm menším podnikatelům musí pomoci ..a trochu nechat působit přirozený tržní tlak...

-Obávám se, že všichni zastánci svobodného podnikání zapomněli na riziko a teď v nouzi, by rádi socialisticky zapomněli na zodpovědnost za svůj svobodný život.

- Možná budou nakonec i samotní podnikatelé rádi, že museli vyměnit blahobytný život za efektivitu podnikání a napříště dokážou přežít i v době krize.

- Proč teď zastánci osobního konjukturalizmu, v nové svobodné společnosti, natahují ruce po státních penězích?A kde se státní peníze líhnou? No, od všech daňových poplatníků a těch zodpovědnějších podnikatelů, kteří normálně platí daně, a přesto si vytvořili rezervy. 

- Ano, samozřejmě, nechtěla přijít o politické body tím, že by musela ošklivým živnostníkům platit. Ale ono je potřeba si uvědomit, že nějaká vláda nemá žádné prachy. Co by vláda vyplatila by šlo z mých a Vašich peněz.

Co k tomu dodat, asi nic. Jen připomínám, že všichni tihle rozumbradové mají při poklesu svých příjmů státem zaručené sociální dávky v hmotné nouzi, příspěvky na bydlení a jednorázovou sociální pomoc. A nikdo se neptá proč, co se stalo a čí to byla vina. A to všechno se platí taky z mých daní. Z mého prasátka, víme? 

Takže Who Made Who?