Poslanecká sněmovna svým hlasováním ze dne 13.6 odmítla, aby vedoucí kanceláře prezidenta republiky musel mít povinně prověrku na stupeň Přísně tajné. Takže ode dneška bude nahého krále vodit slepý pobočník. Hezká dvojka.
Proti návrhu se vyslovili tradiční vazalové a leníci hradního pána, tedy všechny parlamentní komunistické strany, a to hard komunisté KSČM, soft komunisté ČSSD, hypo komunisté SPD i latentně komunistická ANO. Miloš Zeman, o němž jeho patolízalové říkají, že nemá rád nedodržování slibů a jenž slíbil svým voličům, že bez prověrky nebude Mynář nadále vykonávat funkci kancléře, může být spokojen. Sám totiž nově prohlásil, že Mynář žádnou prověrku vlastně ani nepotřebuje, a když ano tak jen tu, kterou se mu podaří získat a nejlépe tu, kterou mu udělí Zeman sám. Připomínám, že Mynář nedostal bezpečnostní prověrku z důvodu nevyjasněných vlastnictví realit, držení anonymních akcií, neprůhledného podnikání, neochoty zveřejnit své finanční poměry a za to, že se před 30 lety ožral a napral auto do místního rozhlasu, což zamlčel. A což Zeman naopak vyzdvihl jako jediný důvod, záminku a mstu ze strany BIS. Na člověka s obdivuhodnou pamětí trochu tragický výkon.
Jak to tedy s těmi prověrkami vlastně je?
Potřeba mít prověrku při styku s dokumenty obsahující závažné informace vyvstala po nabytí účinnosti zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, tedy od 1.1. 2006. V něm se praví, že utajované informace se dělí do čtyř kategorií a to:
1. Vyhrazené: jejichž vyzrazení, nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy ČR.
2. Důvěrné: jejichž vyzrazení, nebo zneužití může způsobit újmu zájmům ČR.
3. Tajné: jejichž vyzrazení, nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům ČR.
4. Přísně tajné: jejichž vyzrazení, nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům ČR.
A dále zákon ukládá, že přístup k informacím na nejnižším stupni, tedy Vyhrazené, může fyzické osobě vydat její nadřízený, či pověřený zástupce nadřízeného, po řádném poučení a podepsání protokolu a to jen v případech nezbytně nutných k řádnému vykonávání funkce onoho abonenta. Na všechny ostatní stupně utajení je potřeba osvědčení úřadu pro bezpečnost, tedy BIS, tedy ona proklatá prověrka.
https://www.nbu.cz/cs/pravni-predpisy/zakon-c-412-2005/1122-uplne-zneni-zakona-c-412-2005/
Takže prakticky nastává situace, kdy kancléř prezidenta smí znát maximálně tak příjmení uklizečky dole z haly a místnost, kde se ukládají náhradní rolky toaletního papíru. A co že všechno obsahuje práce vedoucího prezidentské kanceláře? Nu mimo pracovního rozpisu dne prezidenta i jeho cestovní itinerář, tedy ví kdy a kde se bude prezident nacházet a s jakým zabezpečením, dále do jeho pravomocí spadají např. tyto podřízené sekce: odbor analytický, který pro potřeby prezidenta shromažďuje naprosto všechny výstupy z parlamentu, senátu, ČNB, ministerstev, komisí, všech možných i nemožných smluv a vůbec naprosto všechny důležité informace o chodu státu. Odbor spisové a archivní služby, tedy přístup k informacím i zpětně. Odbor bezpečnostní, který zajišťuje informace z oblasti bezpečností politiky státu a jeho krizového vedení a taktéž, a to je pikantní, plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací! Tedy tady bude Mynář něco jako instruktor autoškoly bez řidičáku.
Ale nejen to. Onen zákon o ochraně utajovaných informací nám také říká, které prostory jsou vyhrazené výlučně jen pro lidi s prověrkou. Jsou označovány jako třída I. a jsou to budovy, v nich oblasti a jednací místnosti, kde dochází ke styku s utajovanými skutečnostmi. Podle tohoto nemusí Mynář vlastně ani vůbec chodit do práce, protože tam beztak nemá co dělat. Ale aby mu to nebylo líto, tak zákon dále říká, že za bezpečnostní riziko lze též považovat prokazatelnou spolupráci s bývalou Státní bezpečností. Takže když Babiš nemusí mít lustrační osvědčení, co by se on namáhal s nějakou prověrkou, že. Koneckonců když už se nám v supertajných dokumentech hrabou různí STBáci, kremelští poskoci a obecní rudé mlátičky, tak na nějakém zákonu už prd záleží. Zvláště, když se to týká té rovnější části obyvatelstva ze všech sobě rovných lidí.
