Kdo je rasista

Vnímání lidí podle barvy kůže, etnika a původu jistě není rasismem. Rasismus v negativním smyslu slova vzniká až nerovným přístupem podle tohoto dělení na systémové úrovni. Rasisty v tomto jsou pak hlavně lidskoprávní aktivisté.

Pod pláštíkem boje proti rasovému třídění podle barvy kůže dělí velmi pečlivě lidi na bílé a ty ostatní. V rámci potírání předsudků pak hlásají, že bílí jsou automaticky a vždy rasisté. A v boji za to, aby zákony platily pro všechny stejně požadují, aby v jejich uplatňování byl někdo zvýhodňován z titulu původu a barvy své kůže. Zdá se vám to uhozené po palici? Ale tak to prostě je.

Ten nástroj se nekorektně jmenuje pozitivní diskriminace (PD) a pod názvem affirmative action se vyvinul v USA z původně bohulibé myšlenky boje proti rasové segregaci aktivistů z Hnutí za občanská práva (Martin Luther King). Postupným vítězným tažením napříč zeměmi euroatlantické civilizace ve 20. století se z něj pomocí stupňování požadavků stala obluda, která rasovou nenávist a diskriminaci přímo prosazuje. A to i kolektivním násilím. Hlavním záměrem a požadavkem PD podle US vzoru je, aby lidé byli institucionálně zvýhodňováni podle své rasy, barvy kůže, pohlaví, sexuální orientace, náboženství, nebo národnosti. Tou barvou kůže se samozřejmě myslí jiná než bílá, to je jasné a v praxi to znamená, že bílý student, byť i s lepšími výsledky, si u přijímaček na školu oproti barevnému žadateli ani neškrtne jen z titulu své barvy kůže. Přesně takhle to dokonce na plnou hubu řekl i Nejvyšší soud v USA v roce 2003. Takže rasismus jak prase.

A nenechte se ukolébat nekonečností Atlantského oceánu, u nás to v menší míře platí už také. Příkladem mohou být stipendia pro romské studenty. V podmínkách pro čerpání se výslovně praví, cituji: 

Žadatelé o stipendium musí splňovat následující kritéria:

• Hlásit se k romství a na veřejnosti být ochotný/á vystupovat jako Rom/ka, toto dokládá čestným prohlášením

Takže ne špatná finanční situace rodiny, ne sirotek, ne velká vzdálenost k dojíždění a ne příspěvek na studijní pomůcky či ubytování, ale jen z titulu původu a barvy své kůže. A k čemu že má stipendium primárně sloužit? Zde: Podpoření stipendisté nebudou ale dokládat účtenky, na co konkrétně stipendium použili.

Takže je to vlastně jedno. Prostě jestli jsi Rom na střední škole a potřebuješ nový notebook zadáčo, vyplň si papír. Organizace Romea pak dále uvádí, proč se v tomto případě nejedná o diskriminaci neromských studentů, což by tak mohlo být oprávněně vnímáno. Je to proto, že Romové byli historicky vždy znevýhodňováni a ve velkém se to děje i dnes. Kdy a kde se to tak děje se už pro jistotu neuvádí. Prostě se řekne, že s v ČR porušují systémově zákony na každém kroku a basta šmidlifous. Tak takovou nálož křivého obvinění bych si já osobně nelajzl ani směrem k nevěstinci. Podobné hořekování nad neudržitelným rasismem v ČR použila i nadace OSF, která také cpe stipendia žákům jen s tou správnou barvou kůže. A proč to dělá, vysvětluje takto: Romské děti jsou často diskriminovány ve vzdělávání, dospělí pak na trhu práce či v přístupu ke službám či bydlení. 

A jakže se pobíráním takového stipendia odbourá ten všudypřítomný rasismus ve společnosti? Svědectví jednoho z žadatelů hned následuje: Po pár měsících jsem si začal uvědomovat další výhody programu. Našel jsem si spoustu nových přátel, skrze stáže a další aktivity programu jsem si začal vytvářet nové kontakty, získal jsem zkušenosti z různých pracovních prostředí a díky tomu jsem se posunul kariérně dopředu, shrnuje Štefan.Tak jako chápete. Dokud neměl Štefan peníze ze stipendia v zadní kapse lacláčů, každý byl na něho ošklivý. Neměl žádné přátele, bílí rasisté na něj koukali skrz prsty, nechtěli ho přijímat na stáže ani do zaměstnání. Jedním beranem na žádosti o grant však rasismus záhadně zmizel a lidem okolo už nevadí, že je Rom, a všude má dveře dokořán otevřené. Hezký příběh. Mně by však na odhalování a potírání rasismu stačilo sto tisíc, pět romských figurantů a skrytá kamera. A jen za první měsíc bych mohl podat padesát trestních oznámení na diskriminaci v naší společnosti. Kdyby tedy ovšem nějaká existovala. A do roka by bylo po problému. Takhle ale zase existují milionové dotace pro neziskovky, které o ní jen mluví. Ona je vlastně diskriminace u nás něco jako Lochnesska. Když ji chce někdo natočit tak je zalezlá a ti co ji kdy viděli zase neměli v tu chvíli u sebe foťák. No popojedem.

https://radiozurnal.rozhlas.cz/nadace-osf-nabizi-stipendia-pro-romske-vysokoskolske-studenty-a-studentky-8105172

https://www.romskastipendia.cz/index.php/pro-studenty/pro-stredoskolaky-a-studenty-vos

V reálu vlastně lidskoprávní aktivisté říkají toto: když se nějaký človíček narodí jako neběloch, bude ve společnosti méněcenný a proto se musí zvýhodnit na úkor bílého dítěte, které se narodilo rovnou už jako rasista. Prosím vás, tak toto si dovolit říct jako bílý jen trochu v jiném gardu, třeba že nebílí lidé jsou méněcenní, anebo že nějaké jiné etnikum jsou plošně rasisté, umlátí vás ti stejní aktivisté na fleku svými naprosto nepotřebnými tituly z ještě nepotřebnějších švindlškol. Zuřivost jejich demonstrací a občanské neposlušnosti už známe. Doprovází ji obvykle nesmyslné výkřiky a požadavky, popřípadě rovnou cinkot skla a rudá záře na obzoru. A je pikantně paradoxní, že v těchto tématických střetech stojí na jedné straně aktivisté za rovná práva, kteří prosazují zvýhodněná práva jen pro někoho z titulu jeho barvy kůže a proti nim rasisté, kteří bojují za stejné zákony a přístup platící pro všechny bez ohledu na původ a barvu pleti.

Chcete-li bojovat proti rasismu, musíte nejprve nějaký najít, abyste na něj mohli poukázat. Pokud není zrovna k dispozici, postačí kterýkoliv jev s rasovým, nebo diskriminačním podtextem. A pokud není po ruce ani ten, zvolíme postup opačný. Vezmeme jev, přiřkneme mu diskriminační původ a to celé označíme za rasismus. A tak vzniká nový bizarní jazyk plný oxymóronů a  prčovností. Nově zrekonstruovaný dům uprostřed města je označen za vyloučenou lokalitu a jeho obyvatelé, o které trvale pečuje desítka neziskových organizací, včetně terénních pracovníků a poradců, jsou sociálně vyloučení lidé. To, že romské dítě u zápisu do první třídy drží v ruce knížku a pastelky poprvé v životě je označeno za společenské vyloučení ze strany bílé majority. Nelichotivé statistiky o pohodlném životě na sociálních dávkách určitých skupin jsou důkazem jejich diskriminace, ignorace školní docházky je společenským vyloučením a znevýhodněním a následná vyšší kriminalita z toho plynoucí je potom vydávána za důsledek celkového rasismu.

A pak se klidně může i stát, že když starý kriminálník a feťák Floyd míří pistolí na břicho těhotné Aracely Henriguezové, zatímco ji dva jeho kumpáni zakleknou na zemi, a u toho řve: Naval prachy, ty děvko!, že je následně označen za něžného obra s dobráckými plamínky ve svých dětských očích. A z titulu své barvy kůže pak i po smrti prohlášen za mučedníka. A potom tedy díky Bohu, že Breivik neměl černou babičku. Protože by se z toho možná nakonec ještě vysekal.