Moji milí
A protože tři jsou málo dovolte mi, abych přidal ten svůj. Takovou spíše obecnou úvahu.
V poslední době se nám tady objevil jeden takový nešvar. Spousta lidí si myslí, že když bude ostatní poučovat, ponižovat je a pomlouvat, že si tím rozšíří vlastní intelekt o jednu další komoru. A tak se dozvídáme, že naše rodná země je malý dvoreček, takovej zaprděnej rybníček, že my sami degenerujeme a měli bychom se lecčemus přiučit v pokročilé Indii (to jsem opravdu zde na blogu četl), že jsme rasisté, xenofobové a nicnechápající "křesťánci", nenávistivci, mamonáři, chamtivci, kteří jdou jen po penězích, otupělí konzumním životem. Že naše děti jsou hloupé, neduživé paňáci bez špetky cílevědomosti. Že jsme si zničili lesy, louky, žita lán, támhle pán a pod ním kmán. Že jsme se jeden druhému odcizili, rozkradli si republiku a bůhví co ještě si můžete o sobě číst.
Nejmarkantněji toto poučování vystupuje v době vánoční. To hned každý přispěchá s převratnou poučkou o tom, že hlavně zdravíčko a pohodu, které si za peníze nekoupíš, a že nejlepším dárkem je být spolu a taky nějaká ta láska k tomu, samozřejmě. Zajímavé je, že ti stejní akademici jsou potom před Silvestrem spatřeni kterak táhnou z Kauflandu čtyři igelitky narvaný jídlem, jako by jim od Vánoc narostl další žaludek navíc. A v lednu už stepují před šéfem se žádostí o přidání, láska neláska. To jen toliko k tomu zdraví, co si za peníze nekoupíš. Teda nevím jak vy, ale já budu raději multimilionář bez nohy, než dělník v cihelně se žloutenkou.
Ale zpět k těm hromůmbleskům z úvodního odstavce. Já si teda myslím, že jsme jeden z nejúžasnějších národů ve srovnatelném měřítku s jinými. Jsme pracovití, inteligentní, mírumilovní a velmi tolerantní. Naše děti jsou bezvadná, přičinlivá a slušná generace. Taková, jakou by jsme byli i my, být v jejich čase a botách. My nebyli ani lepší, ani horší. Každá generace je jen taková, jakou jí okolnosti dovolí být. A já jsem rád, že můžu vidět své děti vyrůstat právě v téhle době. Republiku jsme si nerozkradli, ale naopak za čtvrtstoletí postavili zpátky na nohy po tom rudém moru, který nás prožral až na kost. Jsme velmi přátelští a rozhodně upřímnější a vřelejší, než jsme byli v době komunistického hnoje, což byla taková útrpná hodina mezi psem, vlkem a vlastním svědomím.
Miluji obchoďáky a supermarkety, ty chrámy konzumu. Chtěl bych jednou vzbudit některého ze svých předků a přivést ho sem. Podívej se, prapraradědku, co všechno jsme, i díky vám, dokázali! Už nikdo netrpí hlady, nemocemi, zimou a bezprávím. A taky mi už nikdo nepředepisuje, co si mám myslet, komu mávat a jak mám mluvit. Jak mám třeba mluvit se svým Bohem, koho číst a s čím souhlasit. Jiní k tomu potřebují lepšoprezidenta, který jim řekne, koho poslouchat, koho uznávat a co si myslet. Je to vlastně takové rudě dialektické politické školení dob minulých, kdy vládce předepisuje svým tupým poddaným čemu mají věřit, protože oni nejsou schopni to vlastním rozumem rozlišit. Zkrátka miluji vlastní svobodu, konzumní způsob života a peníze, které jsou smyslem a cílem lidského konání už od dávnověků, ač se to mnozí snažili už mnohokrát tragicky vyvrátit. A i když vím, že za ty si zdraví a lásku fakt nekoupím, jak jsem byl již nesčetněkrát poučen, vždycky o tom budu s chutí polemizovat.
Na závěr mi dovolte vetknout jednu mou báseň. Protože to, jací jsme a budeme je jen o svědomí. O svědomí v každém z nás, kterému já říkám "mluvit se svým Bohem". Mluvit tak, jako by jsi seděl na druhé straně soudcovského stolu, musel se sám poslouchat a sám si to i uvěřit a odsouhlasit. A pak vydat rozhřešení.
SVĚDOMÍ
Přišel sám tenkrát s podvečerem
chvíli tam jen tak stál pak lehce zaklepal
plný otazníků, které my nepoberem
No tak pojďte dál, nestůjte tam na chodníku
Rukou jsem ho zval...
Seděl stydlivě smutně naproti v křesle
Jsem tu jen na pár chvil, abych se omluvil
šeptal potichu a sklesle
Jsem vaše svědomí a vím po hříchu
co jsem udělal...
Kde už jste dnes mohl být, dávno v cíli
a ne se všem jen omlouvat, nastokrát
a ti jiní? jací byli?
Samej podraz, podejtrát a těch žen
škoda je jen jmenovat...
Chvíli jsem ho sledoval a zprava lil půldecáky
Jen se mě ptejte pane dál, i já bych se ptal
vždyť na to čekám řadu let a vy myslím taky
Konečně se dozvědět, proč máte bradu vzadu
při vší té píli změnit svět
A těch roků čekání na to díky, na slušnost
v pocitu viny a nebýt zlý a jiný
to nejde přeci žít
Já to sám vím, kýve host
a proto jsem se přišel omluvit
pokárat se a tak
Já nalil další půldecák...
Slunce trhlo závěsy toho dne
a paprsky ranní jako panna po přijímání
tancovaly na dně flašky jako když dvě duše
vsadíš mezi drážky kuše
a dlaní vystřelíš je svobodné...
Petr Burian
Země opaků
Vše, za co bojovali, trpěli a umírali naši předkové, se nám splnilo. Máme blahobyt, rovnoprávnost a bezpečí. Mnozí lidé zadušení tak snadným životem, absencí nepřítele a překážek, se však rozhodli to zničit a vydat se cestou zpět.
Petr Burian
Zlepšení situace Romů
Pan Zdechovský napsal blog, v němž popisuje cestu ke zlepšení životních podmínek Romů, kteří se sami chtějí přičinit. A jako spousta podobných projektů i tento má stejnou charakteristiku: je přehršlí slov o tom proč, ale ne jak.
Petr Burian
Neberte nám černou, nepatří vám
Barvy a jejich názvy jsou společným vlastnictvím lidstva. Můžeme je sdílet, ovšem nikdo nemá právo si nárokovat výhradní rozhodování o používání té či oné barvy. Nikdo na ni nemá copyright. Ale přesně tohle se dnes děje. Bohužel.
Petr Burian
Babiš přiznal, že všechno dělá správně
Na Idnes dostal pan premiér prostor ke svému vyjádření. Jeho komentář s názvem Proč se dnes můžeme zadlužit, je prakticky souhrn toho, jak to všechny vlády před ním dělaly blbě a jak on to dělá všechno dobře.
Petr Burian
Příběh o rasismu
Kdybych byl Rom, mohl bych vám tady vystřihnout svůj příběh o rasismu na pokračovaní jako z partesu. A kdybych byl ještě k tomu matka samoživitelka, protkal bych ho takovou nebetyčnou diskriminací, že by jedno oko nezůstalo suché.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika
Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...
Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data
Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...
Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec
Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 294
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1815x