- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Velmi zajímavý článek. Na rozdíl od jiných blogerů jsou vaše příspěvky vždy cítit pečlivou přípravou, nejsou to nikdy jen"šmouhy" nebo dojmologie. Je při nich používán nejen mozek na státotvorné úvahy, ale i mravenčí rešerše a také neotřelé a - bohužel - málo vídané, často i nelíbivé a nestádní názory. Jen tak dál, Buriane Petře.
Významem slov se zabývá sémantika. Mnohá slova mají významů několik a interpretujeme je z kontextu. Běžným používáním nebo změnou okolností někdy dochází k posunu původního významu.
Pro mě je zajímavý výklad slova svoboda (hlavně ve spojení - svoboda jednotlivce, svoboda slova...), které nezanedbatelný počet lidí zaměňuje za anarchii. Humanismus jako základní myšlenka novověku dostává nepříjemné konotace. Ekologie jak by smet, takových posunů je bezpočet.
To co popisujete, mimochodem velmi dobře, není znásilňování češtiny, ale násilný pokrytecký popis nežádoucích skutečností, tedy nevůle pojmenovat věci pravým jménem. Je to takové současné ptydepe a starší spoluobčané májí podobné vyjadřování tak zažité, že dokážou celkem bez problémů číst mezi řádky, neboť jsou tak nacvičení. Mnohým mladším ročníkům, jak je zřejmé nedělá žádný problém rychle si tuto metodu osvojit.
Předsudek ovšem rozhodně neznamená nabádání k opatrnosti, ale i dnes znamená udělat si názor na základě výchovy, subjektivních emocí nebo obecného smýšlení.
Děkuji za váš obsáhlý komentář a postřehy v něm. Vážím si toho.
P.S. Tím předsudkem jsem chtěl hlavně popíchnout všechny ty, kteří toto slovo používají jako negativum k jakékoliv oprávněné kritice čehokoliv. Ovšem i tak zůstává pravdou holá skutečnost, že předsudek je přejatá výstraha bez osobní zkušenosti. Např. není nutné uhořet na to, abych věděl, že pak umřu a že oheň je špatný pán.
no jestli učit dítě aby nesahalo na žehličku nazvete předsudkem a ne opatrností tak tu češtinu komolíte především vy sám a to dost podstatně
ale tak začněme s tou čistotou jazyka hned a místo blogerů si začněme říkat pisálci, sloupkaři, amatérští novináři
Budete se divit, ale je to předsudek. Je to uplatněná zkušenost odjinud, bez osobní zkušenosti. Varováním by to bylo, kdybych já sám se o žehličku spálil a předal to dál.
Co se týče té čistoty jazyka, nemám na mysli upjatou gramatickou čistotu, ale významovou. Tedy bloger ano, to je ten, co bloguje, tedy píše blogy. Poskytovatel ubytování ovšem není obchodník s chudobou a věřitel není spekulant. Díky za návštěvu.
A taky máme xenofobii, která by měla být chorobný strach z neznámého. Nově je to strach z toho, že skončíme jako naší západní sousedé.
Ano, fóbie, díky, zařadím. Taktéž jsem zapomněl na Sociální spravedlnost, taky zařadím.
Nejzajímavější je, že v posledních letech se posouvá i význam slov, který se už kdysi posunul. Například rasismus už není jenom diskriminace na základě barvy kůže, ale i jakákoliv zmínka k odlišnosti ras, kulturní, inteligenční apod. Ale vyzdvihování nebílých ras rasismus není.
„Diskriminace je vždy negativní jev.“
Není:
„Diskriminace (lat. discriminare = rozlišovat) je termín označující nějaké rozlišování. Nejčastěji se používá v negativním významu...“(*) což ale neznamená, že má jen ten negativní význam.
----
Dobrá. Ovšem já měl spíše na mysli český, dříve ustálený význam, než doslovný původ slov. Díky za poznámku.
Máte pravdu, pane Buriane, ale je to marný.