Zažil jsem akce Z a bylo to pouze suplování za neschopnost systému

Ano, o tom píšu. Ovšem pro plačky po starých dobách to bylo děsně romantické. Platit daně jak mourovatí na občanskou vybavenost a pak vzít lopaty a jít si ji postavit sami.

Na socialismus, zvláště ten opět bez lidské tváře, nevzpomínám se slzou v oku, ale akce Zet, Petře, nepovažuji za to nejhorší. To spíš ten systém, který nebyl schopen na vesnicích postavit prakticky nic, nebo se čekalo léta - na kanalizaci, vodovod, veřejné osvětlení... V obci, kde jsem bydlel, jsme pomohli si postavit prodejnu, auta měl málokdo, naše rodina nikdy, tak to byla dost klíčová věc. Vládla tam dost družná nálada, pokud si vzpomínám, opravdu sousedská. Taky jsme sázeli stromky, uklízeli po bordelářích. Ta druhá věc, všeobecné fízlování a neustálé prověrky “postojů”, tak to byla jiná. Nedostal jsem se na střední ani na vysokou, kam jsem chtěl, matka odmítla přivítat sovětská vojska, vyrazili ji z KSČ, ze zaměstnání, nám, synům, zbyly na výběr podřadné školy, byť jsem měl samé jedničky. To naopak považuji za jeden z nejhorších rysů tehdejšího režimu, že se mstil na dětech za rodiče. Nejsem schopen to vysvětlit ani vlastním dětem, jaká to byla mstivě důsledná politika, všudypřítomná a účinná. Kdo měl děti, byl daleko zranitelnější, a radostněji tak často držel hubu a krok. Přesto nelituji, že byli oba rodiče takoví (naopak jsem jim vděčný) a mně to pomohlo překonávat překážky a spoléhat se jen na svou pracovitost, ne na nějakou knížku nebo strejdu v partaji na okrese. Vlastně samé benefity, zvlášť když hledím na dnešní vločkovou generaci a jejich křehkost a hroucení při sebemenším problému.

Souhlasím, jen netvrdím, že akce Zet byly to nejhorší. Naopak je popisuji sladkohořkokysele jako vy.

Nu, já jsem v akci Z budoval jen náš obecní vodovod a on nám kupodivu zůstal. Víte ona tahle akce neměla jen ekonomický přínos, ale napomáhala k rozvoji společenských vazeb, odborně se říká, že vznikal sociální kapitál. Poznal jsem při ní mnoho nových lidí, potykal si i ze sousedy o generace staršími, i nějaká ta štamprlička se po práci vypila. Dnes neznám prakticky nikoho z nově přistěhovaných, protože ti jen autem profrčí a drží se svého. Pokud v minulém režimu nějaké věci fungovaly a byly přínosné, tak toto je jedna z nich.

Naprostý souhlas p.Merto.

Blog o ničem, stejně tak jako odpolední článek na toto téma, který byl ale zanedlouho zmizen.

Ano, zatímco v akci Z se u nás postavila školka, kulturák, hřiště nebo obchod, tak dneska se naopak nedělá lautr nic a vše chátrá, poněvadž jednak nejsou na nic peníze a jednak každého dneska zajímá vesnické dění pouze po svůj plot. To je panečku pokrok.

Je faktem, že obchody na vesnicích zanikají masově a nevím o vesnici, kde by se po roce 1989 postavil kulturák.

Máme chalupu v obci, která má přes 600 obyvatel a není schopna se tam udržet prodejna potravin. Teď to dostali Vietnamci s dotací od obce, tak jsem zvědavý, jak dlouho vydrží.