Velká karma za tento článek.

současný režim je příjemný, ale to lze říci o všech systémech, které zde byly od roku 1948 až do dneška.

Hlavně byl příjemný ten režim, co popravoval a zavíral tisíce, spíš desetitisíce nevinných lidí za jejich názory, často ani za ně ne, prostě jen tak. A statisícům ukradl všechen majetek a mnohé z nich taky ještě návdavkem zavřel. Moc příjemný režim. Srovnávat ho se současným, který je samozřejmě plný chyb, neboť ho řídí lidé, je zrůdná nehoráznost.

Tak jako vy a vaši kolegové spolubojovníci s jediným správným názorem neustále poukazujete, že i když Zeman a Babiš vyhráli demokratické volby, není vaší povinností "držet hubu" a neustále kalíte vodu. Tak podobně mnoho lidí polistopadový vývoj vidí i někdy negativně. Proč by oni měli "držet hubu" a být potichu k rozkradeným miliardám, tunelům a dalším "bordelům". Tak se s tím smiřte, že všichni nehýkají nadšením nad Havlem, nedostupností bytů, exekucemi atd.

Karma!

Takže jsme se vlastně dozvěděli, že s výjimkou moudrého a inteligentního pana autora jsou všichni vlastně hlupáci. Bravurní, to se Vám povedlo.

Všichni ne, ty jsi výjimka...

Nedávno jsme s manželem vzpomínali na šíleně narvané městské autobusy.. Dneska jezdí autobusy skoro prázdné, ale zase je šíleně ucpané město auty.

Ale to je přeci jasné, strašně jsme trpěli, málem jsme pošli hlady, boty jsme si mohli koupit jedny na pět let, jahody na vánoce nebyly, jogurty jsme měli jen československý...

Všichni umělci byli pronásledovaný, proto jsme nějaké filmové úspěchy neměli, hudba byla jen na chudobné úrovni, malíři, sochaři a spisovatelé nic, jen šedivá mlha...

No abych nezapomněla na ty banány a záchod papíry :-)

Tak co tam máte dál...

A mohli jsme jezdit do ciziny......Do SSSR problém, do Polska bez pozvání nemožné, zůstalo NDR, Maďarsko a Bulharsko. Jugoslávie jen na šedý pas a mnohdy bez dětí, aby rodina neutekla na Západ přes Rakousko anebo díky ambasádě OSN v Bělehradě.

Boty byly problém. Když sestra šla do tanečních tak s ní otec projezdil několik okresů než něco koupili. Pro mrazák byli rodiče až Bratislavě. Nevím jak ve městech, ale na vesnici co jsme si nevypěstovali tak jsme neměli. A ano, jogurty. Dostupné jen v určité dny.

Autor netvrdí, že nic nebylo, ale jak se žilo. To je ten rozdíl.

Karma

Před třiceti roky jsem byla mladá, krásná,v pase šedesát.. Takže v tomto směru bych řekla " bylo líp ". Co se těch " nenávratných půjček" týká, pokud se pamatuji, v polovině osmdesátých let stát dával příspěvek na stavbu domu / nevím, jestli to bylo 100, nebo 150 tisíc /. A říkalo se tomu " nenávratná půjčka". Mám dojem, že tam byla podmínkou kolaudace novostavby do 2, nebo do 3 let. Takže jsou mnozí, kteří si s touto " půjčkou " dnes by se to asi nazvalo dotace, postavili domek.. Jinak mi připadá hloupé tu dobu vyzdvihovat, nebo naopak na ni plivat..

Také rád vzpomínám na tu dobu, ale ne kvůli komunismu ...Brrr. Ale proto, že v té době jsem vyrůstal a vzpomínám na ty roky, kdy jsem jako dítě trávil Vánoce, 70 léta. Běhal za holkami, 80 léta.

Ale jinak na té době nebylo nic hezkého.

Dům je stál 250 tisíc korun

V té době byl průměrný plat 2 160 korun. To znamená, že člověk by na to vydělával 9,6 let. Dnes postavit rodinný domek vyjde na cca 2,5 - 3,5 mil. Průměr 3 mi. to znamená při průměrném platu 34 105 dnes, 7,3 roku.

A ano, je třeba počítat s průměrným platem protože jinak není možné srovnání.

Mimochodem, tenkrát člověk stavěl svépomocí. Dnes na to jsou firmy. Takže srovnat to tak moc dobře nejde. Protože dotyčná osoba jaksi nepočítá vlastní práci a práci celé rodiny, tak se totiž tenkrát stavělo a stavělo se i několik let, protože to záviselo na dostupnosti materiálu.